Alltech seriál o trávení a výživě koní : Skladba pastviny

MVDr.Lýdia Čačková 9.6.2010 v 13:07 napsal/a:

pastviny

krasne schrnuti dulezitych informaci

Dominika 9.6.2010 v 14:20 napsal/a:

kvělé a výstižné...jen tak dál!

Jana 9.6.2010 v 15:29 napsal/a:

tak na tohle by se měla kouknout jedna nejmenovaná "chovatelka" koní....to by asi koukala...

Romana 9.6.2010 v 16:00 napsal/a:

Dotaz na doc. Skládanku

Dobrý den,

zajímalo by mne, jaké konkrétní hnojivo by jste doporučil při výskytu mechu na pastvině? Kdy je nejlepší ho aplikovat a jakým způsobem? Děkuji.

Magda 10.6.2010 v 08:26 napsal/a:

Vlčí mák

Dobrý den, zajímalo by mě jak je to s jedovatostí (i v seně) u vlčího máku. Děkuji

Veronika 13.6.2010 v 11:41 napsal/a:

Odpověď pro Magdu

Ahoj, vlčí mák je jedovatý...a to celá rostlina.... Se senem to nevím na 100%, ale myslím, že je to stejné. Lepší nepokoušet :-)

Jiří 15.6.2010 v 11:21 napsal/a:

odpověď na hnojivo

Dobrý den,
s výskytem mechu to nemusí být tak jednoduché. Obecně se soudí, že při výskytu mechu je třeba vápnit, ale některé druhy mechů jsou vázány na zásaditou půdní reakci a zde vápnění nepomůže. Travám vyhovuje pH od 5,5 do 6,5, tedy mírně kyselé, vápnění má tedy význam, pokud pH klesá pod 5,0, někdy se uvádí až pod 4,5. Jako opatření proti výskytu mechu je nejlepší udržovat pastevní porost hustý a zapojený, hustý porost bude, pokud trávy mají dostatek živin, zejména dusíku. V této souvislosti se můžeme bavit o průmyslových hnojivech, jako je třeba ledek, ale bohužel bude jejich aplikace zvyšovat náklady.

Martin 15.6.2010 v 17:24 napsal/a:

Jani: na to by se mělo podívat víc ,,chovatelů,, =o))) třeba ti co tvrdí, že tráva je jen voda a nic koni nedává=o)))))))))) nebo je to tak???

Martin 16.6.2010 v 10:51 napsal/a:

a otázka: je tedy tráva opravdu jen voda a koni nic nedává??? děkuji za odpověď Martin

carola 17.6.2010 v 22:10 napsal/a:

zdravím, zajímalo by mě jestli je nějakým způsobem nebezpečná pastva na pozemku, kde min.rok tráva nebyla spásána ani sečená a tak tráva "lehla". Letos - přes lehlou trávu - vyrostla nová travička... dik

Petr Mareš 22.6.2010 v 12:28 napsal/a:

Srdečně zdravím, přináším několik odpovědí:

1, O toxicitě máku vlčího. Toxická látka rhoeadin se vyskytuje zejména v květních orgánech a naopak není zastoupena například v semenech. Z toho vyplývá toxiticita máku v době květu, semena již ve velké míře jedovatá nejsou. Vliv sušení na destrukci rhoadinu není bohužel k dohledání.

2, O nutriční hodnotě zelené píce. Zelená píce (nejlépe ve formě pastvy) je samozřejmě základem pro výživu koní, ostatní krmiva jsou reakcí na požadavky chovatelů a organizace chovu. Ano, je třeba si uvědomit, že v píci je 60 - 80 % vody a pouze 20 - 40 % sušiny - tedy ostatních živin, které nás zajímají nejvíce. Ve finále však není rozdílu mezi poměrem přijaté vody a ostatních živin při zkrmování sena a vody z napaječky nebo trávy. Při příjmu sena kůň více pije a příjem krmiva omezuje dle množství přijaté sušiny. Pokud tedy má k dispozici dostatečné množství krmiva, uhradí svou potřebu dostatečně zelenou pící i senem. Výhoda příjmu zelené píce spočívá v lepší kvalitě (bez plísní, hnilob), stravitelnosti (lepší rozmělnění, vhodná vlhkost po celou dobu příjmu, bez ztrát rozpustných cukrů aj.), chutnosti aj. Pokud jde o dlouhodobou pastvu přidává se k tomu ještě pohyb, možnost ideálního dávkování v průběhu dne či výběr porostu zvířetem.
Prakticky jde o to, že vidle sena (seno obsahuje pouze 15 % vody)neobsahují stejné množství živin jako stejně těžké vidle trávy. Pokud bychom porovnávali hmotnost krmiva, tak je třeba přibližně 10 kg sena (a 4 čtyři kýble vody) nahradit 50 kg zelené trávy.

3, O staré trávě na pastvině. Kůň je poměrně vybíravé zvíře a morfologie pysků a chování při přijmu krmiva mu umožní vybrat sousta s přesností na jedno stéblo trávy. Pokud tedy kůň netrpí hladem (nemá na výběr mezi zaplesnivělým a nezávadným krmivem), nedostatkem strukturní vlákniny či nudou, nemusíme se bát, že přijme něco co by neměl. Kůň muže například v zimě okusovat suchá stébla trav a vybírá si stébla čistá, která nezpůsobí problémy. Pokud navíc je na pastvině mladý podrost přednostně bude vvbírat toto krmivo. Nebál bych se tedy této pastviny pokud není kůň nucen nasytit se zde, i když zelené trávy není ještě dostatek. V ojedinělých případech by mohly nastat problémy v případě patologického chování koně (nedostatek strukturní vlákniny, nuda apod.)

Míša 30.6.2010 v 11:16 napsal/a:

Poučné video, odpověděli jste mi na spoustu otázek.. moc díky

Petra 4.7.2010 v 23:33 napsal/a:

krmení Haflingů

Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda krmím správně 2 haflingské kobylky (věk 4 a 2 roky) Mám je ve výběhu o velikosti 1/4 ha bohužel bez možnosti vlastní pastvy. Trávu jim sekáme, většinou večer na ráno a rozprostřeme po výběhu, dokrmuji odpoledne senem, někdy trávou (podle ranního množství a složení krmení. Ranní trávu dávkuju i podle toho jak koníci nabírají na váze či naopak. Večer dávám seno. Ráda si přečtu váš názor, děkuji!

Petr Mareš 15.7.2010 v 12:24 napsal/a:

O krmení haflingů

Zásadní principy, které zmiňujete jsou správné: zelená píce, v případě potřeby seno, jsou základní upředňostňovaná krmiva, krmivo se podává neomezeně, pouze v případě nevhodného zvýšení hmotnosti koně, se mohou dávky snížit. V tomto případě je ale dobré začít podávat kvalitní píce/seno ze starších porostů, které neobsahuje tolik živin, než omezevat zvíře množstvím krmiva. Nízké množství sušiny či vlákniny vyvolává pocit hladu, nepohodu koně, popřípadě trávící problémy či poruchy chování (okusování dřeva, přešlapování ve výběhu a pod.). U koní nepracujících je v tomto případě vhodný právě starší luční porost namísto mladého porostu či dokonce vojtěšky a jetele. U těchto nepracujících koní či rustikálních plemen není třeba doplňovat krmnou dávku jadrnými krmivy či dalšími přípravky, kromě soli. Sůl by měla být kamenná; pokud by byla sypká přijme kůň nevhodně velké množství. Příprava čerstvé píce každodenně je také správná. Nejsem si jist, zda koníci mění váhu často, aby to vyžadovalo například týdenní zhodnocení krmné dávky. Měsíčně je to tak akorát.
Takže, jak zmiňuji, obecné principy jsou správné, často ale chovatelé přemýšlí nad dalšími zlpšeními a zapomínají na to nejzákladnější: trávu sekejte opravdu alespoň jednou denně, krmiva předkládejte tolik, aby vždy alespoň trošku zbylo a místo předkládání nebylo "vymeteno", pokud nepracujete nevyhledávejte mladý porost, používejte luční, nikoliv jeteloviny, umožněte nepřetržitý přístup ke kamenné soli a k čisté pitné vodě, ve vyšších teplotách dbejte na čerstvost vody, krmivo předkládejte co možná nejčastěji během dne, tak aby bylo nepřetržitě k dispozici, trávu skladujte v menších vrstvách, kontrolujte případné zapaření či zažloutnutí (= hnití), není nutné "vybíraní" podezřelých rostlin z nasekané trávy, snažte se získat trávu ze suchých ploch či luk, zamezte pokálení od psů či koček, předkládejte na relativně čisté místo na zem (ne do bahna), seno skladujte v suchu. No a snad pokud to bude v budoucnu možné snažte se zajistit pastvu.

Tereza 13.1.2011 v 13:02 napsal/a:

Pryskyřník

Dobrý den,
v příspěvku byla okrajově zmíněna jedovatost pryskyřníku. Zajímalo by mě, co dělat, pokud se pryskyřník na pastvinách vyskytuje. Zda je nějaké proceto možno tolerovat, či je pastvina obsahující pryskyřník vhodná pouze na sušení a nikoli na spásání. Je možné se pryskyřníku na pastvinách nějakým způsobem zbavit?
Ps: Naše louka vypadá asi jako ta s pryskyřníkem zobrazovaná v příspěvku.
Děkuji